Tykáme, nebo vykáme AI? Studie zdvořilosti z 10 000 konverzací

Když se šéfa OpenAI Sama Altmana v dubnu 2025 na síti X zeptali, kolik firmu stojí, že lidé umělé inteligenci píší „prosím” a „děkuji”, odpověděl: desítky milionů dolarů — a jsou to dobře utracené peníze. Nikdo ale doteď pořádně nezměřil, kdo vlastně na AI zdvořilý je. A hlavně: v Evropě, kde na rozdíl od angličtiny většina jazyků rozlišuje tykání a vykání, se nabízí otázka, kterou si anglofonní svět ani nemůže položit — vykáme umělé inteligenci?

Provozujeme AI chat ve 22 evropských jazycích a vedle něj i alternativu pod názvem chat GPT zdarma a bez registrace. A právě z dat z této bezplatné verze jsme anonymně analyzovali 10 000 konverzací z července a změřili, jak se Evropané k umělé inteligenci vlastně chovají. Zda ji zdraví, děkují jí, prosí, loučí se — a jestli jí tykají, nebo vykají.

K soukromí hned úvodem: pracovali jsme výhradně s agregovanými, anonymizovanými daty — bez IP adres a bez publikace obsahu jediné konverzace. Data platících zákazníků do našich studií nevstupují nikdy. Podrobnosti najdete v metodice na konci článku.

Hlavní zjištění ve zkratce

Celkově obsahuje aspoň jeden zdvořilostní projev (pozdrav, poděkování nebo prosbu) 21 % všech konverzací — aspoň jeden AI napíše zhruba každý pátý člověk.

Žebříček zdvořilostních projevů: kde se píše nejvíc „prosím” a „děkuji”

Pro každý jazyk jsme změřili podíl konverzací s alespoň jedním zdvořilostním projevem. Do žebříčků zařazujeme jen jazyky s dostatečným vzorkem (50 a více konverzací).

Čeština vede s náskokem — a zajímavé je i srovnání se slovenštinou (15,9 %): mezi dvěma nejbližšími jazyky Evropy je téměř dvojnásobný rozdíl. Na chvostu jsou Řekové a Nizozemci, kteří s AI jednají nejvěcněji.

Zdvořilost ale není jedna vlastnost. Když ji rozložíme na jednotlivé projevy, ukáže se, že každý národ je zdvořilý po svém — a právě tvary profilů jsou to nejzajímavější:

Čeština je jediný jazyk vyrovnaně silný ve všech třech projevech. Němčina a angličtina stojí téměř výhradně na „prosím”, španělština na pozdravu, francouzština zdraví a děkuje, ale neprosí. Detailní pořadí všech dvaceti jazyků najdete v následujících kapitolách.

Kdo AI zdraví

Nejvíc zdraví španělsky mluvící uživatelé — „hola” otevírá každou sedmou konverzaci. Profil španělštiny je ale zvláštní: v pozdravech vede, jenže v děkování (3,9 %) i prosbě (3,8 %) patří k nejslabším. Pozdravit ano, ale dál už jen věcně.

Kdo AI děkuje

Češi děkují nejvíc v Evropě — skoro každá sedmá česká konverzace obsahuje „děkuji” nebo „díky”. Naopak Poláci, kteří nadprůměrně zdraví, děkují ze všech nejméně (2,5 %).

Kdo AI prosí

V prosbě vedou Němci a anglicky mluvící uživatelé — u němčiny s poznámkou, že „bitte” je víceznačné a metrika ho může mírně nadhodnocovat. Italové prosí prakticky vůbec (1,1 %): italsky se AI rozkazuje.

A kdo se loučí? Skoro nikdo

Rozloučení jsme našli v pouhých 0,8 % konverzací — v osmi z dvaceti jazyků dokonce ani jednou. Lidé AI pozdraví, poprosí, poděkují… a pak prostě zavřou okno. Část vysvětlení nese samo rozhraní: chat nemá žádný přirozený signál konce konverzace — ukončením je právě zavření okna. Přesto je nápadné, že ze všech zdvořilostních rituálů se do komunikace s AI nepřeneslo právě to jediné, které nemá praktickou funkci.

Čím déle mluvíme, tím jsme zdvořilejší

Zdvořilost není jen vlastnost jazyka — mění se i s tím, jak konverzace probíhá. Rozdělili jsme konverzace na jednorázové povely (jedna zpráva) a delší rozhovory (dvě a více zpráv): u jednorázových obsahuje zdvořilostní projev 17,4 % konverzací, u delších 24,9 %. Vzorec platí v 16 z 20 jazyků.

Část efektu je čistě mechanická — víc zpráv znamená víc příležitostí poděkovat. I když ale zdvořilost přepočítáme na jednotlivé zprávy, v delších konverzacích neklesá — a pořadí jazyků se prakticky nemění (viz metodika). Zajímavá je hlavně výjimka: angličtina je jediný velký jazyk, kde se zdvořilost s délkou konverzace nemění vůbec (23,3 % vs. 24,0 %). U češtiny naopak delší rozhovor zvedá zdvořilost z 20 na 35 % — jako by si člověk k AI během konverzace vybudoval vztah.

Tykáme, nebo vykáme umělé inteligenci?

Tohle je otázka, kterou si angličtina položit neumí — „you” je jen jedno. Čeština, němčina, francouzština, španělština a většina evropských jazyků ale nutí každého uživatele k volbě: ty, nebo vy?

Nejdřív důležitý kontext: většina lidí AI vůbec neoslovuje. Zhruba tři čtvrtiny neanglických konverzací tvoří holé povely a hesla („recept na palačinky”, vložený text k překladu) — žádné ty/vy v nich není. Umělá inteligence je pro většinu lidí pořád spíš vyhledávač než protějšek. Následující čísla se proto týkají jen konverzací, kde uživatel AI skutečně oslovuje — přesné počty uvádíme v metodice.

Evropa umělé inteligenci tyká. V němčině, slovenštině, polštině a švédštině jsme nenašli jediný případ vykání. Češi vykají v 5 % případů — děkujeme tedy nejvíc v Evropě, ale „vy” si AI nezaslouží.

Litevci — jediní, kdo AI vyká

Výjimka je tak výrazná, že jsme ji podrobili zvláštnímu auditu: Litevci vykají umělé inteligenci ve 43 % případů — čtyřikrát víc než druhá řečtina. Ruční kontrola všech litevských konverzací potvrdila, že nejde o chybu měření: litevští uživatelé s AI typicky řeší úřední a profesní texty a drží při tom formální rejstřík — zdvořilostní tvary jako „pataisykite” či „parašykite” míří přímo na asistenta.

Bonus: kdo se na AI zlobí a kdo ji jen zkouší

Při analýze jsme měřili i tři další projevy chování:

Frustrace („to je špatně”, „nerozumíš mi”) se objevuje ve 3,1 % konverzací — a nejvíc se na AI zlobí Slované.

První čtyři místa patří slovanským a baltským jazykům. Nejklidnější jsou Řekové (0,4 %) — kteří jsou zároveň nejméně zdvořilí. S AI zkrátka nekomunikují emočně vůbec, ani v dobrém, ani ve zlém.

Testovací dotazy (triviální otázky typu „kolik je 2 + 2”, zkoušení, co AI umí) tvoří 5,4 % konverzací.

Nejvíc testuje angličtina (8,2 %) — globální kolemjdoucí si AI hlavně osahávají. Čeština (2,9 %) nebo litevština (2,2 %) s ní naopak reálně pracují.

Jednání s AI jako s osobou — ptaní na její názory, pocity či identitu („co si o tom myslíš?”, „jsi člověk?”) — je po přísném dvojím posouzení vzácné: jen 0,8 % konverzací. Rozdíly mezi jazyky jsou tak malé, že mohou být jen náhoda, proto žebříček nepublikujeme. Audit ale odhalil jev, se kterým jsme nepočítali: roleplay seance. Někteří uživatelé nechávají AI hrát fiktivní postavy a mluví pak k postavě, ne k asistentovi — AI chat pro ně není nástroj, ale jeviště. Jak časté to je, změříme v příští studii.

Jak jsme to měřili

• Vzorek: 10 000 anonymizovaných záznamů z bezplatné chat GPT alternativy GuideGlare (verze bez registrace), 23. 6. – 24. 7. 2026, 22 jazykových mutací; po odstranění 6 technických duplikátů (tatáž konverzace uložená dvakrát) pracujeme s 9 994 konverzacemi. Do žebříčků vstupují jazyky s alespoň 50 konverzacemi (vypadla dánština a finština). Velikosti vzorků sahají od 53 konverzací (slovinština) po 2 775 (angličtina); kompletní počty po jazycích najdete v datech ke stažení. Metrika tykání/vykání pracuje s 1 873 konverzacemi s rozhodnutelným oslovením (z toho litevština 54); do jejího žebříčku vstupují jazyky s alespoň 20 rozhodnutými.
• Zdvořilostní projevy měříme slovníky sestavenými pro každý jazyk zvlášť — včetně hovorových variant, internetových zkratek (thx, pls) a tolerance překlepů v diakritice.
• Tykání/vykání klasifikoval jazykový model a všechny nalezené případy následně ověřil silnější model s jazykově specifickými pravidly (morfologie sloves, rozlišení oslovení AI od oslovení uvnitř vkládaných textů). Oba nápadné výsledky (litevské vykání, francouzská anomálie v antropomorfizaci) prošly navíc cíleným ručním auditem — jeden se potvrdil, druhý jsme vyřadili jako artefakt.
• Statistika: všechna procenta jsou podíly uvnitř daného jazyka; ke klíčovým hodnotám počítáme Wilsonovy 95% intervaly spolehlivosti (v textu je uvádíme jako ±procentní body) a žebříčky publikujeme jen tam, kde rozdíly přesahují statistickou chybu.
• Robustnost: kontrolní přepočet metrik na jednotlivé zprávy (místo celých konverzací) mění pořadí žebříčků nejvýše o 1–3 příčky a špičky nechává beze změny — delší konverzace tedy žebříčky mechanicky nezkreslují. Ve srovnání podle délky konverzace uvádíme jen jazyky s alespoň 50 konverzacemi v obou skupinách.
• Soukromí: pracovali jsme výhradně s agregáty — bez IP adres, bez identifikace uživatelů, bez publikace obsahu konverzací. Data platících zákazníků do studií nikdy nevstupují.
• Limity: vzorek tvoří uživatelé jednoho bezplatného nástroje — čísla popisují chování na našem chatu, ne populaci celé země. Jde o jednoměsíční snímek; opakování studie ukáže trend.
• Data ke stažení a citace: kompletní agregovaná data (22 jazyků × všechny metriky × velikosti vzorků × intervaly spolehlivosti) si stáhněte jako CSV. Čísla a grafy můžete volně přebírat do článků, blogů i prezentací — stačí uvést „Zdroj: GuideGlare” s aktivním odkazem na tuto stránku, podrobnosti v podmínkách citace. Grafy v tiskové kvalitě rádi pošleme — napište na info@explicaire.com.

Vyzkoušejte si to sami

Data pro tuto studii pocházejí z AI chatu GuideGlare — funguje ve všech 22 jazycích této studie a vyzkoušíte ho jako chat GPT zdarma bez registrace. Jestli mu budete tykat, nebo vykat, necháme na vás. Statistiky ale povedeme dál — a za půl roku se sem podívejte, jestli Evropa nezačala být na AI zdvořilejší.